close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

8.díl-Mám strach

23. května 2009 v 23:02 | slecnaZuzi
Ať jsme volali jména našich kamarádů a příbuzných sebehlasitěji,naše hlasy polakly hromové rány oznamující velkou bouři. Začal jsem se bát. Tohle byla moje 1. opravdu velká bouře od mé smrti...co se asi stane?

Mé tělo se chvělo,zvedal se silný vítr a nebylo kam se schovat. Poblíž žádné jeskyně,jen stromy a to nebyla zrovna dobrá skrýš... Karamela i přes trable zachovávala klid. Když se však podívala na mě,rozuměla mi. Šla co nejblíže ke mě. Její krásná hříva mě šlehala do tváří. Nevnímal jsem okolí,nohy jakoby ztuhly na místě. Jen hlavou jsem vzhlížel k nebi. První kapka přistála na můj nos. Hrozně jsem se lekl,Karamela mě objala krkem a šeptele mi do ucha: ,,Neboj,já zůstanu s Tebou,zvládneme to ať se děje co se děje. " Nevím proč,ale procitl jsem-začal jsem se vzpínat a utíkat od ní. Něco mi říkalo,že když bude se mnou,zemře. Daleko od ní! Rvalo mi to srdce! Slyšel jsem hromy a do očí mě bálily viditelné blesky. Slyšel jsem,jak volá mé jméno. Přes oslepneí jsem neviděl kam běžím,moje kopyta se octla ve vzduchu a já letěl. Ovšem dolů. Silné nárazy do zad,hlavy a těla. Kutálel jsem se z nějakého srázu....
*
Otevírám oči. Necítím tělo. Jen na zadním lýtku cítím lhké šimrání. Mám ho ponořené v malém toku vody. Byl jsem ponořený v bahně,těžce se mi dýchalo a neměl jsem na nic sílu. Ležel jsem tak hodinku,dvě. Vzpomínal jsem co se vlastně stalo... A co je s Karamelou?? Bál jsem se o ni hrozně moc,nechat ji tam samotnou...Bože! Po těch dvou hodinkách jsem začal cítit nesnesitelnou bolest a pálení. Po třech hodinkách jsem se už s úpěnlivými sténáními postavil na nohy. Prohlédl jsem se. Všude krvavé odřeniny a hluboké rány. Napil jsem se z malého toku vodičky a snědl trochu trávy. Bylo pod mrakem a vcelku zima. Bylo mi to jedno,chtěl jsem jen moji krásnou bílou klisničku... Kde je? Prosim ať je v pořádku...prosím. Co mi dalo ten nutkavý pocit od ní utéct? Nevěděl jsem co dělat. Mám ji jít hledat? Mám jít pryč? Mám tu zůstat? Mám.... ? Co mám? Nakonec jsem tedy šel...
*
Nedošel jsem daleko,sil jsem neměl a nohy sota sloužily. Křídla už vůbec ne. Lehl jsem u pole s vlčími máky. Vyluzovali zvláštní vůni,vdechoval jsem ji. Působily jako spací afrodiziakum. Ale já nemohl spát,prostě nemohl. Myslel jsem na ni. Konečně jsem našel svou vyvolenou a hned ji zase ztratím. Vždyť s epři té bouři vlastně nic nestalo! Potřeboval bych najít nějaký rybník či jezero,musím vymýt ty rány a smýt ze sebe ty zbytky bahna. Takhle to pálí mnohem víc. A kam se vlastně ztratilo naše stádo? Přece vědělo,že jsme pryč? Jak nás tam mohlo takhle nechat...
*
Uplynul týden a já pomalu nábírám sil. Od pole jsem se moc daleko neposunul,snad jen že jsem našel to jezero a vykoupal se. Stále ztrácím duši při každé vzpomínce na Karamelu,moc to bolí... V noci se mi zdá,že slyším její hlas.... Ale vím,že ji najdu,musím ji najít. Ale zatím budu odpočívat. Hned zítra se pokusím se po ní podívat...
 


Komentáře

1 Carmen Carmen | Web | 24. května 2009 v 9:07 | Reagovat

super!hezký ale smutný:)

2 slecnaZuzi (admin) slecnaZuzi (admin) | E-mail | 24. května 2009 v 12:27 | Reagovat

Pro Carmen: Díky,já vím,taky to nemá být veselý příběh :(

3 Sii Sii | Web | 24. května 2009 v 13:44 | Reagovat

no páni!

4 slecnaZuzi (admin) slecnaZuzi (admin) | E-mail | 24. května 2009 v 15:05 | Reagovat

Pro Sii: Thanx :)

5 Nasťa your SB Nasťa your SB | Web | 25. května 2009 v 20:10 | Reagovat

Júú best..

6 Janča SB Janča SB | Web | 16. července 2009 v 11:39 | Reagovat

Super.

7 Tanka Tanka | 15. srpna 2009 v 16:00 | Reagovat

supeer

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama