
Další díl smutného příběhu...
Dorazil jsem zpět ke stádu.Potřeboval jsem si odpočinout po tom zážitku.Věděl jsem,že beze mě by už mnoho lidí nežilo,ale na druhou stranu-toužil jsem být normální kůň se svou normální rodinou.Bohužel,toho už se asi jako duch nedočkám.Prošel jsem kolem několika mých koňských přátel až na své místo a lehl si do jarní voňavé trávy a usnul...
Nespal jsem moc dlouho.Asi jen hodinku.Probudilo mě řehtání vůdce stáda-Blacka.Ohlašoval přesun na zelenější louku.Všichni koně vstali a chystali se k odchodu.Já se také pomalu zvedal.Avšak najednou jsem ucítil zvláštní šimrání na hřbetě.Chtěl jsem se podrbat,myslel jsem si že tam mám nějakého komára nebo jinou otravnost.Ale když jsme otočil hlavu,spatřil jsem krásná, stříbrná,sametová a obrovská křídla!Zíral jsem na ně jako by zíral eskymák na papouška.Nemohl jsem tomu uvěřit.Narostla mi křídla!Teď budou moje cesty snažší a pohodlnější.Zařehtal jsem,abych upoutal pozornost stáda.Všichni koně ke mě obrátili hlavu a zírali stejně jako já před chvilkou.Okamžitě kě mě přiběhlo několik odvážlivců,kteří to chtěli vidět zblízka.A pak se to stalo...
Black na mě zavolal.Nevypadal moc přívětivě,ale tak už to je-je to starej bručoun a tak jsem čekal nějakej úkol nebo tak.Ale kupodivu mi řekl úplně něco jiného...
Black: "Poslyš Wayworde,už jsem dost starý a unavený..."
Já: "Mno tak trochu,ale co já s tím?"
Black: "Myslím,že by ses měl stát vůdcem stáda!"
Já: "Ccccože?To jako vážně?Já?"
Black: "Ano ty,máš k tomu dobré srdce a jsi dobrý ochranář.Já půjdu....do penze :o)"
Já: "Páni!Mno jo jasně! Já nevim co říct,je to čest!"
Black: "Dobře.Tímto tě tedy prohlašuji novým vůdcem tohoto stáda!!!"
Nestačil jsem se divit.Jen za dnešek jsem zachránil malého kluka,narostla mi křídla a stal jsem se vůdcem velkého stáda.Páni! To je fakt moc.Ale teď mám práci.Musím vzít stádo někam jinam.Vyrazil jsem tedy klidným klusem dopředu a za mnou se hnalo alespoň 40 koní.Slyšet tolik kopyt bylo fakt povznešení z tohohle místa.Ale i když jsem teď měl fakt témeř všechno,pořád jsem se myslí toulal zpátky.K rodině.Ale urputně jsem se snažil zapomenout i když to nebylo zrovna lehké.
Se stádem jsme dorazili na pěknou louku a tak jsme se opět usadili.Já jsem si našel místečko na malém výstupku a začal jsem si čistit svoje křídla.Ale náhle se mi v hlavě ozvalo další volání o pomoc.Ale tohle volání se lišilo ode všech co jsem zatím slyšel...










další máš to hezký